Vinkulace
By předešlo se tomu, aby někdo nepovolaný úspory vkladatele nevybral, může si každý při vkládání vkladu vymíniti, že vklad a úrok z něho plynoucí může býti vyplacen jen určité osobě, která musí pak při vybírání vkladu svoji totožnost náležitě prokázati, po případě, že vklad může býti vyplacen jen na určité heslo, nebo na vlastnoruční podpis majitele a podobně. Vklady takové jmenují se "vinkulovanými" a vinkulace tato jest zapsána ve vkladní knížce i na účtě vkladatele v knihách ústavu.


Československá měnová reforma 1953 - Velká měnová loupež
Po válce se Československé hospodářstvín nenacházelo v dobré kondici. Vládl přídělový systém a spotřebního zboží byl nedostatek. Zároveň hospodářství tížily splátky válečných a deflačních dluhopisů z první republiky a nesplacené pohledávky v německu. Při měnové reformě se snížilo množství oběživa a vzhledem ke "konfiskačním" směnným kurzům" byly vyřešeny výše zmíněné problémy. Ruku v ruce s reformou pokročila snaha o centralizaci a sovětizaci ekonomiky a odstranění zbytků kapitalismu.

Zásadní dopady na spořitelnictví měly zejména ustanovení navazující Směrnice ministra financí ze dne 30. května 1953 která stanovuje že: Směna peněz v hotovosti:
5:1 - občanům, kteří nebyli vyloučeni z vázaného trhu, se peníze vyměňovaly do výše 300 Kčs na hlavu
50:1 - ostatní hotovost

Směna peněz na vkladních knížkách:
5:1 - do 5 tisíc Kčs
6,25:1 - od 5 tisíc do 10 tisíc Kčs
10:1 - od 10 tisíc do 20 tisíc Kčs
25:1 - od 20 tisíc do 50 tisíc Kčs
30:1 - nad 50 tisíc Kčs

Vázané vklady z roku 1945:
Všechny vázané vklady byly kompletně konfiskovány.

Další informace: http://www.aktualne.cz/menova-reforma/#

Likvidační fond měnový
Fond měl na starosti:
1. Obstarávati likvidaci vkladů vázaných podle § 7, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb. o obnovení československé měny a vkladů vázaných podle tohoto zákona;
2. Nahraditi Národní bance Československé částky, které vydala na výměnu starých platidel a na výplatu částek uvolněných z vkladů vázaných podle dekretu č. 91/1945 Sb.;
Likvidační fond měnový byl zrušen při měnové reformě v roce 1953

Vázaný vklad
Dekret presidenta republiky ze dne 19. října 1945 "O obnovení československé měny" mimo jiné v par. 7 odst 1 stanovuj, že: "Veškeré vklady jakéhokoliv druhu (vkladní knížky, vkladní listy, běžné účty a pod.) u poštovních spořitelen, peněžních ústavů a peněžních podniků v Československé republice, pokud nebyly učiněny v nových platidlech, jsou počínajíc dnem 1. listopadu 1945 vázány. Tímto dnem přestává také jejich úrokování."

Československá měnová reforma 1945
Dekret presidenta republiky ze dne 19. října 1945 "O obnovení československé měny" měl za úkol standardizovat peněžní oběh v ČSR a znovu zavést Československou korunu. Peněžní oběh je po válce roztříštěn díky akceptování historické měny (Protektorátní koruny) ale i měn okolních států a osvoboditelských armád. Dekretem proto president stanovuje že "Měnovou jednotkou na celém území Československé republiky je počínajíc dnem 1. listopadu 1945 československá koruna (Kčs)." a dále stanovuje podmínky pro konverzi doposud používaných měn.

Směna peněz v roce 1945:
Výměna 1:1 pro hotovost 500 Kč
Veškeré vklady byly zablokovány na tzv. vázaných vkladech.